Není mnoho známých osobností z tuzemské kultury, které by hrály soutěžně ragby a nepopíraly by to. Dokonce v Česku včetně Slezska působí jeden zpěvák, muzikant, skladatel, textař, překladatel, který o tom ragby napsal písničku. Jmenuje se Jaromír Nohavica a připomínáme jej, protože o něm samotném a hlavně s ním byl natočený dokumentární film Jarek. Nutno hned na začátku napsat, že se ve filmu o ragby bohužel nehovoří i když alespoň ve zlomku vteřiny je k zahlédnutí společná fotografie ragbyových dorostenců Lokomotivy Ostrava ze sedmdesátých let, na které je v ragbyovém dresu i Jarek Nohavica. Ovšem, když tu fotografii zahlédnete, tak písničkář vzpomíná na jiné své sportovní aktivity včetně fandění fotbalistům Baníku Ostrava.
Takže ve filmu slovo ragby neuslyšíte, ale dozvíte se hodně o básníkovi, písničkáři, hudebníkovi Nohavicovi, což není nic proti ničemu, abychom o filmu v ragbyovém magazínu nenapsali trochu více informací, jelikož při pražské premiéře v kině Lucerna v Praze ve středu 27. srpna 2025
Celovečerní dokumentární film režisérky Petry Všelichové s názvem Jarek vstoupil po premiéře do českých kin.
Tvůrci, kteří vybírali ze značného množství archivních materiálů, nakonec s dotáčkami sestříhali nejdříve devítihodinový film, aby dalším postupným sestřihem vznikl jen stojednaminutový film s jedním hrdinou. Toho podle moderátora premiérového oficiálního uvádění dilmu do života Petra Šišky nehledali mezi herci, ale sáhli po samotném Nohavicovi, jež komentuje svůj dvaasedmdesátiletý životní příběh.
S Nohavicovým životem se seznámíte od jeho dětství až po současnost a pokud něčemu, o čem se tam ve filmu mluví a zpívá nebudete rozumět, nechte si to vysvětlit těmi, co se narodili v padesátých až v šedesátých letech. Ti vám vysvětlí třeba, že základní vojenská služba, kterou sloužil Nohavica v Uherském Hradišti, se sloužila dva roky.
Jelikož Nohavica ve filmu prochází klíčovými místy svého života od rodného domu v Karviné, přes kasárna v Uherském Hradišti, kde, jak už víte, sloužil jako voják, přes Bazaly, kam chodil fandit fotbalistů Baníku Ostrava, kteří tam dříve hráli, dále vás přivede ve filmu písničkář k hraničnímu mostu s Polskem ve městě, o které často zpívá, tedy o Českém Těšíně, tak je film svým způsobem i dílem vlastivědným. Ve filmu se Jarek setkal s učitelkou, ve třídě školy, kam chodil na základku, i s lékařkou a sestrou z psychiatrické léčebny tam, kde se léčil ze závislosti, poznáte i provoz železáren, kde pracoval v černém řemesle a knihovny, kde pracoval jako knihovník.
Poznáte i klub Heligonku, který nechal upravit z bývalého průmyslového objektu na objekt společenský a kulturní.
Diváci se při premiéře filmu několikrát zasmáli, neboť Nohavicův komentář je podán s ostravským nářečím a s humorem, i když komentuje životní situace, které samotné nejsou moc veselé. Dojemné a příkladné pro všechny děti je, jak vypráví s úctou o svých rodičích.
K zamyšlení je třeba tato úvaha, která zazní ve filmu přibližně v této podobě ... "Někdo se mi zeptal, zda jsme si otcem řekli všechno. Co je to všechno?"
"Láska k Ostravě i k Baníku, ale především láska ke světu a k lidem v něm, kteří za ním jdou, ať zpívá kdekoliv, se prolíná celým filmem. A v divácích vzbuzuje téměř trvalý lehký úsměv, který vykouzlí druhým na tváři člověk pozitivní, laskavý," přečetli jsme si v jedné recenzi k filmu od autorky, která vystihla osobnost barda, který napsal a nazpíval téměř pět set písní a popěvků, z nichž 66 zaslechnete v úryvcích nebo celé ve filmu.
Čtyřicet let trvá Nohavicova popularita a zájem o jeho v mnoha případech nadčasové písničky dokládají vyprodané koncerty. Pro některé byl a pro některé stále je Nohavicova popularita trnem v oku. Texty písniček přímostí i upřímností, s níž Nohavica bezprostředně reaguje na osobní i společenské situace, si některé v minulosti vysloužily zákazy vystupování přestože šlo třab i o překlady písniček Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého, které ani v tehdejším Sovětském Svazu, kde oba písničkáři žili, nebyly zakazovány.
U příležitosti uvedení do života filmu Jarek bylo připomenuto, že je nejpřekládanějším českým písňovým autorem, protože jeho písně se zpívají polsky, anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, chorvatsky, maďarsky, španělsky, italsky.
Děkuji, že jste přišli na premiéru ...
Podívám se vlevo
Podívám se napravo
Protože sám řadu zahraničních písní, zejména Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého, přeložil a zpívá českému a moravskému publiku, převzal jako jeden z mnoha Čechů Puškinovu medaili za „zásluhy o upevnění přátelství mezi národy“, kterou mu v roce 2018 předal Vladimír Putin.
„Dostal jsem ji za své písně, za to, že jsem zpíval,“ zdůvodňuje ve filmu důvod, proč nevyslyšel vyzvy některých jeho kritiků, aby medaili vrátil na ruském velvyslanectví.
Vzápětí je záběr ve filmu na další předávání cen, kterou za kulturní zásluhy Nohavica převzal tentokrát v Itálii.
"Jen, aby Itálie nepřepadla Chorvatsko. Pak by chtěli na mne, abych i Italům tu medaili vrátil," glosuje přesvědčení, že medaile za kulturu včetně státního vyznamení za zásluhu o kulturu, kterou převzal na Pražském hradě od prezidenta Miloše Zemana, mu patří.
Ve filmu vyvrací rovněř nařčení, že byl agentem Státní bezpečnosti a že udal Karla Kryla.
"Jediné, co jsem při výslechu řekl, že Karel Kryl je menší postavy."
"Nikoho jsem neudal, ale při dalším vyslechu, k nemuž jsem byl předvolaný, jsem naopak byl vyděšený ze všeho, co věděli o mě. To byl jejich způsob zastrašování a ponižování," tak nějak se ve filmu vyjadřil Nohavica a pak ještě prohlásil žertem zesměšňující tyto okolnosti: „kdybych byl agentem, byla by zavřená polovina folkové scény“.
Je dobře, že film byl natočený s žijícím Jaromírem Nohavicou a je hodně podobný v roce 2025 uvedenému životopisnému filmu Duchoň, kterého si bohužel nezahrál Karol Duchoň, který zemřel už v roce 1985.
"Když jsem přišel domů z premiéry filmu Jarek, tak jsem si našel na internetu písničku Ragby a poslechl jsem si ji a hned dvakrát. Doporučuji ... "Já nesu balon šišatý a to je paráda," to je reklama na ragby," dodává autor filmové recenze Petr Skála.
A ještě, že se vnucuji, kdyby jste viděli film Duchoň, tak doporučuji si zase po zhlédnutí filmu naladit písničku V dolinách.
Jarek
Česko 2025, 103 minut * Režie: Petra Všelichová * Učinkuje: Jaromír Nohavica
"Já utíkám a nesu balón šišatý, no to je paráda," zpívá čerstvý sedmdesátiletý bard Nohavica Jaromír
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu zde.
Takže ve filmu slovo ragby neuslyšíte, ale dozvíte se hodně o básníkovi, písničkáři, hudebníkovi Nohavicovi, což není nic proti ničemu, abychom o filmu v ragbyovém magazínu nenapsali trochu více informací, jelikož při pražské premiéře v kině Lucerna v Praze ve středu 27. srpna 2025
Celovečerní dokumentární film režisérky Petry Všelichové s názvem Jarek vstoupil po premiéře do českých kin.
Tvůrci, kteří vybírali ze značného množství archivních materiálů, nakonec s dotáčkami sestříhali nejdříve devítihodinový film, aby dalším postupným sestřihem vznikl jen stojednaminutový film s jedním hrdinou. Toho podle moderátora premiérového oficiálního uvádění dilmu do života Petra Šišky nehledali mezi herci, ale sáhli po samotném Nohavicovi, jež komentuje svůj dvaasedmdesátiletý životní příběh.
S Nohavicovým životem se seznámíte od jeho dětství až po současnost a pokud něčemu, o čem se tam ve filmu mluví a zpívá nebudete rozumět, nechte si to vysvětlit těmi, co se narodili v padesátých až v šedesátých letech. Ti vám vysvětlí třeba, že základní vojenská služba, kterou sloužil Nohavica v Uherském Hradišti, se sloužila dva roky.
Jelikož Nohavica ve filmu prochází klíčovými místy svého života od rodného domu v Karviné, přes kasárna v Uherském Hradišti, kde, jak už víte, sloužil jako voják, přes Bazaly, kam chodil fandit fotbalistů Baníku Ostrava, kteří tam dříve hráli, dále vás přivede ve filmu písničkář k hraničnímu mostu s Polskem ve městě, o které často zpívá, tedy o Českém Těšíně, tak je film svým způsobem i dílem vlastivědným. Ve filmu se Jarek setkal s učitelkou, ve třídě školy, kam chodil na základku, i s lékařkou a sestrou z psychiatrické léčebny tam, kde se léčil ze závislosti, poznáte i provoz železáren, kde pracoval v černém řemesle a knihovny, kde pracoval jako knihovník.
Poznáte i klub Heligonku, který nechal upravit z bývalého průmyslového objektu na objekt společenský a kulturní.
Diváci se při premiéře filmu několikrát zasmáli, neboť Nohavicův komentář je podán s ostravským nářečím a s humorem, i když komentuje životní situace, které samotné nejsou moc veselé. Dojemné a příkladné pro všechny děti je, jak vypráví s úctou o svých rodičích.
K zamyšlení je třeba tato úvaha, která zazní ve filmu přibližně v této podobě ... "Někdo se mi zeptal, zda jsme si otcem řekli všechno. Co je to všechno?"
"Láska k Ostravě i k Baníku, ale především láska ke světu a k lidem v něm, kteří za ním jdou, ať zpívá kdekoliv, se prolíná celým filmem. A v divácích vzbuzuje téměř trvalý lehký úsměv, který vykouzlí druhým na tváři člověk pozitivní, laskavý," přečetli jsme si v jedné recenzi k filmu od autorky, která vystihla osobnost barda, který napsal a nazpíval téměř pět set písní a popěvků, z nichž 66 zaslechnete v úryvcích nebo celé ve filmu.
Čtyřicet let trvá Nohavicova popularita a zájem o jeho v mnoha případech nadčasové písničky dokládají vyprodané koncerty. Pro některé byl a pro některé stále je Nohavicova popularita trnem v oku. Texty písniček přímostí i upřímností, s níž Nohavica bezprostředně reaguje na osobní i společenské situace, si některé v minulosti vysloužily zákazy vystupování přestože šlo třab i o překlady písniček Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého, které ani v tehdejším Sovětském Svazu, kde oba písničkáři žili, nebyly zakazovány.
U příležitosti uvedení do života filmu Jarek bylo připomenuto, že je nejpřekládanějším českým písňovým autorem, protože jeho písně se zpívají polsky, anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, chorvatsky, maďarsky, španělsky, italsky.
Protože sám řadu zahraničních písní, zejména Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého, přeložil a zpívá českému a moravskému publiku, převzal jako jeden z mnoha Čechů Puškinovu medaili za „zásluhy o upevnění přátelství mezi národy“, kterou mu v roce 2018 předal Vladimír Putin.
Jak říkal ...
„Dostal jsem ji za své písně, za to, že jsem zpíval,“ zdůvodňuje ve filmu důvod, proč nevyslyšel vyzvy některých jeho kritiků, aby medaili vrátil na ruském velvyslanectví.
Vzápětí je záběr ve filmu na další předávání cen, kterou za kulturní zásluhy Nohavica převzal tentokrát v Itálii.
Jak říkal ...
"Jen, aby Itálie nepřepadla Chorvatsko. Pak by chtěli na mne, abych i Italům tu medaili vrátil," glosuje přesvědčení, že medaile za kulturu včetně státního vyznamení za zásluhu o kulturu, kterou převzal na Pražském hradě od prezidenta Miloše Zemana, mu patří.
Ve filmu vyvrací rovněř nařčení, že byl agentem Státní bezpečnosti a že udal Karla Kryla.
Jak říkal ...
"Jediné, co jsem při výslechu řekl, že Karel Kryl je menší postavy."
"Nikoho jsem neudal, ale při dalším vyslechu, k nemuž jsem byl předvolaný, jsem naopak byl vyděšený ze všeho, co věděli o mě. To byl jejich způsob zastrašování a ponižování," tak nějak se ve filmu vyjadřil Nohavica a pak ještě prohlásil žertem zesměšňující tyto okolnosti: „kdybych byl agentem, byla by zavřená polovina folkové scény“.
Je dobře, že film byl natočený s žijícím Jaromírem Nohavicou a je hodně podobný v roce 2025 uvedenému životopisnému filmu Duchoň, kterého si bohužel nezahrál Karol Duchoň, který zemřel už v roce 1985.
A víte co ...
"Když jsem přišel domů z premiéry filmu Jarek, tak jsem si našel na internetu písničku Ragby a poslechl jsem si ji a hned dvakrát. Doporučuji ... "Já nesu balon šišatý a to je paráda," to je reklama na ragby," dodává autor filmové recenze Petr Skála.
A ještě, že se vnucuji, kdyby jste viděli film Duchoň, tak doporučuji si zase po zhlédnutí filmu naladit písničku V dolinách.
Jarek
Česko 2025, 103 minut * Režie: Petra Všelichová * Učinkuje: Jaromír Nohavica
Ceskeragby.cz dříve napsalo ...
"Já utíkám a nesu balón šišatý, no to je paráda," zpívá čerstvý sedmdesátiletý bard Nohavica Jaromír
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu zde.
(Petr Skála pro Ceskeragby.cz , foto: Petr Skála)
(2025 / 87 / 33 / 08 / 04)
(2025 / 87 / 33 / 08 / 04)
Email
Tisk
