Jakýsi "Pohár" je pokračováním neochoty si přiznat, že úroveň domácích soutěží je velmi nízká


České ragby není v současné době v dobré kondici.  Hledal  vůbec někdo  po    nesplnění reálného cíle, kterým měl být postup českého reprezentačního týmu mužů do soutěže Rugby Europe  Trophy,  příčiny tohoto nezdaru? Nemusíme hledat dlouho, neboť hlavní a zásadní chyba je stále se zhoršující úroveň  domácích ragbyových soutěží," napsal v komentáři pro ragbyový magazín Českeragby.cz  legenda českého ragby Eduard Krützner senior.

  Provedl jsem ze zápisů z utkání, které byly k dispozici,  analýzu letošní jednokolové extraligy  a mám zajímavá fakta. Suverénní mistr RC Říčany sehrál pouze sedm  zápasů, když  dva další byly skrečovány ve prospěch Říčan a z těch sedmi odehraných  byly pouze tři, které je možné označit jako náročné. V ostatních čtyřech  zápasech soupeři prakticky neprověřili říčanskou obranu. Není divu, že  hráčům mistrovského týmu, kteří jsou základem reprezentace,  chybí celoroční tvrdé prověřování jejich výkonnosti, což se plně projevilo v neúspěšném zápase reprezentace se Švédskem."

  Extraligové týmy klubů, které skončily   na druhém  až  pátém místě (Tatra, Sparta, Praga  a Vyškov) odehrály v průměru polovinu z devíti,   Praga jen z osmi  zápasů s plným nasazením čtyři případně pět, neboť  ostatní vyhrávaly s přehledem. Pro tři týmy na šestém až osmém místě (Dragon, Slavia a Přelouč) byla soutěž bojem o záchranu.  Ze zápisů z utkání  jsem zjistil, že do extraligových zápasů zasáhlo okolo 200 hráčů, z toho cca 40 odehrálo minimum minut."

    Protože jsem sledoval řadu zápasů osobně nebo na internetu mohu konstatovat, že čistý herní čas extraligových zápasů značně zaostával za zápasy v předních evropských soutěžích. Chtěl jsem  statistiku z tuzemských soutěží doplnit i o čísla ze zápasů  první ligy, ale ty i přes několik urgencí, nejsou k dispozici. Škoda, že totéž platí bohužel i pro zápisy ze soutěží mládeže."

    Další příčinou  nezdaru českého ragby  je dlouhodobá účast v soutěži Rugby Europe  - Conference, ve které se česká reprezentace mužů utkává  jen se slabými soupeři, které jsou v rankingu IRB  až okolo 60. místa jako jsou Lucembursko, Lotyšsko, Maďarsko a teď nově Moldavsko. České  reprezentaci chybí konfrontace se silnými týmy, což potvrzují hladké porážky v přípravných zápasech s týmy z Trophy soutěže s Německem v říjnu 2021 a s Polskem v únoru 2022."

       Závěr je jasný. Výkonnost hráčů roste zákonitě jen tehdy, když hráči odehrají za sezónu minimálně 18 až 20  náročných zápasů se silnými soupeři. My jich nemáme ani polovinu a o náročnosti se nám můžeme jen zdát."

    Proto nechápu jak je možné, že vedení ČSRU bez projednání s účastníky soutěží, jak mu ukládají Stanovy ČSRU, schválilo jakýsi "Pohár", který je jen pokračováním neochoty si přiznat, že úroveň všech domácích soutěží je velmi nízká a to je také příčinou úbytku hráčů v českých  klubech. Zdůvodnění, že tato změna soutěže byla vynucena tím, že nebyl český  výběr přijat do Rugby Europe  Super Cupu, je směšné. Kdo sledoval výkonnostní úroveň týmů, které v této soutěži startují, tak si musí přiznat, že na výborné výkony týmů v této soutěži ještě dlouho české ragby nebude mít. Nakonec to Česko potvrdilo  na turnaji U-20 v Nizozemsku, kde  na své soupeře  nestačilo. Ještě překvapivější bylo druhé odůvodnění "poháru", které konstatuje, že je u nás dlouhá zima a v létě prázdniny, takže tuzemská  unie musí volit systém soutěží jako na jižní polokouli. Rád se dozvím, která unie ještě takový systém praktikuje. Žil jsem v představě, že žiji v srdci Evropy, ale asi se mýlím."


    První kolo "Poháru" jen potvrzuje, že byl zvolen špatný model soutěže. Začalo se   už s jednou kontumací, dále  nedostatek zúčastněných klubových týmů, se schovává za různá společenství, která rozvoji ragby  rozhodně neprospívají a jsou bohužel  často důvodem rozpadu klubů. Výsledky těchto společenství v prvním kole, jsou toho dokladem. Ženské ragby, to prokazuje, rovněž podobně,  když z nedávné třístupňové "sedmičkové" ragbyové soutěže, zbyly dnes pouze dva samostatné klubové týmy a ženské ragby XV  už nemá ani  soutěž."

   Systém soutěží mládeže také nikdo moc neřeší.  Nesoutěžní soutěž je prospěšná pouze pro nižší kategorie tedy  od U-10 níže, ve kterých si trenéři mohou prověřovat, zda jejich svěřenci jsou schopni úspěšně akceptovat herní prvky, na které je jejich tréninkový proces zaměřen v zápasové praxi. Pro hráče od U-14 až po U-18 je každý zápas tvrdou prověrkou nabitých herních návyků a individuální techniky. Ragby je nejtvrdší kolektivní sport a proto je zákonité, že ke každému zápasu těchto kategorii je záhodné přistupovat s plným nasazením, soustředěním a maximální bojovností a  to umožňuje pouze kvalitní soutěž. My máme v U-18 pouze pět  klubů, které mají samostatný tým a ostatní týmy jsou společenství, které výkonnostně nemohou soustavnému náročnému tréninkovému procesu vůbec konkurovat. Pokud chce česká unie, aby hráči této velmi důležité kategorie byli soustavně prověřovány náročnou soutěží, pak musí nastavit model soutěže každý s každým, a hrát ji minimálně tříkolově se součtem 12 zápasů + play-off, ale ještě lépe by to bylo v podobě čtyřkolové s šestnácti kvalitními  zápasy. Pro kategorii U-16,  kde má samostatné týmy jen devět klubů, to chce samozřejmě dvoukolovou soutěž (16 zápasu + play-off a pro U-14,  kde má jen 10 klubů samostatné týmy to chce zase 18 zápasů + play-off. Termínů pro mládež je dostatek a úroveň soutěží značně vzroste tak, aby  mladí hráči v Česku byli schopni konkurovat zahraničním týmům a neopakovali  slabé vystoupení na ME U-18. Pro společenství bych  buď organizoval  samostatnou soutěž, ale nabízí se i soutěž pro kluby, hrající v sestavách s menším počtem hráčů, aby se týmy těchto klubů nerozpadly.

      Už jsem si zvykl na to, že na mé návrhy a připomínky z vedení ČSRU nikdo nereaguje, ale současná stále se snižující úroveň tuzemských  soutěží, nesplnění vytčených cílů původního Strategického plánu, reálný úbytek hráčů, malý počet vysokoškolsky vzdělaných trenérů i velmi malé počty našich rozhodčích, bohužel potvrzují má slova. Fakta jsou nemilosrdná. České ragby není v současné době v dobré kondici!  Ptejme se, proč Česká rugbyová unie se už 15 let marně snaží vrátit české ragby mezi dvanáct nejlepších evropských ragbyových zemí? Je nás  dost, kdo si pamatuje, že ještě  v roce 2006 bylo Česko na 24. místě v celosvětovém rankingu IRB a Češi hráli Championship. Nebylo to tím, že v té době Česká rugbyová unie měla jen dva zaměstance? 

Ragbisté, nastal  čas se  zapojit do náročné práce. Čeká  nás regenerace českého  ragby," uzavřel komentář Eduard Krützner senior.






Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde .



(Eduard Krützner senior pro Ceskeragby.cz, koláž: Petr Skála)