Nedotknutelní ragbyoví rozhodčí

O rozhodčích v jakémkoliv sportu se často nepíše a nepíše se ani o jejich rozhodnutích, třeba jsou pozoruhodná. To platí i o ragby. Vzpomenul jsem si na několik příběhů, které jsou s odstupem času úsměvné.

   Jeden střet s rozhodčím způsobil ragbista, který se o  propagaci ragby zasloužil jako nikdo jiný, Milan Bělehlávek. Dnes už nežijící ragbista, který  za více než  čtyřicetiletou publicistickou  práci od šedesátých let do konce devadesátých let každým rokem napsal nejméně stovky článků, už v době, kdy články o ragby nikde nepublikoval v Praze v Edenu se po skončeném utkání sešel ve společnosti svých seniorských bývalých spoluhráčů s rozhodčím utkání. Tehdy podle svědků Milan Belohlávek mu poklepal na rameno, aby se jej zeptal na jeho rozhodnutí během utkání.  Tento moment však dotyčný rozhodčí vyhodnotil jako napadení rozhodčího a takto se s tím činem dál pracovat. Nepamatuji si, jak to dopadlo. Myslím si, že tehdy domácí tým  Slavie Praha prohrál, takže ke kontumaci výsledku  nedošlo, ale k nějakému rozhodnutí dospěla disciplinární komise za špatnou pořadatelskou činnost RC Slavie Praha.  Přátelé  Milana Bělohlávka si od té doby z něho dělali legraci s poznámkami, že jej budou vodit na řetězu, aby zase nezpůsobil napadení rozhodčího. Kdo poznal Milana Bělohlávka osobně patrně už  jako milého staršího pána, který i ve svém pokročilém věku nechyběl mezi diváky příznivci Slavie, ale i jiných týmů si nedovedl představit, že by to byl právě on, kdo napadl rozhodčího.


   Další příběh se odehrál na starém hřišti na Podvinném Mlýně při utkání Sparta - VTJ Přelouč. Při utkání tehdy s hráči obou týmů cloumaly emoce, často strkanice přešly ke vzájemnému napadení hráčů, které tehdejší rázovitý rozhodčí vyřešil tím, že si zavolal oba kapitány a vyloučil je, že nezvládli své spoluhráče. Došlo však k situaci, že tehdejší vyloučený kapitán Sparty byl příjmením Albrecht a kapitánem VTJ zase příjmením Adámek. Rozhodnutí rozhodčího neušlo tehdejšímu tisku a tak v Obraně lidu a v Mladé frontě  byl verdikt komentovaný s poznámkou, že rozhodčí ragbisty vyloučil podle abecedního pořádku, kde jako první v abecedě u obou týmu byli právě oba kapitáni.       


    Je pravda, že ragbyoví rozhodčí jsou nedotknutelní. Všichni, kdo sledoval zápasy MS a pak se o svých diváckých zážitcích rozhovořil, tak jako první postřech uváděl pokoru a úctu hráčů ragby k rozhodnutím rozhodčích. Nikdo z potrestaných hráčů na MS  se nechytal za hlavu, nekřičel na něho a už vůbec do něho nestrkal , jen sklopil hlavu a odešel, třebaže rozhodntí o žluté nebo červené kartě bylo příliš přísné nebo dokonce sporné.


    Takový zažitý je vztah hráčů k  rozhodčím  na hřišti během utkání i po jeho skončení.  To neznamená, že rozhodnutí rozhodčích nebývá kritizováno komentátory, novináři a veřejnosti ve sdělovacích prostředcích nebo na sociálních sítích. V komentářích najdete mnoho zajímavých názorů třeba, že mistrovský titul z posledního MS pro Jižní Afriku zařídili rozhodčí  oslabením týmu soupeře příliš přísným vyloučením jednoho jejich hráče. 




  Přejděme k situaci, při které došlo na konci utkání  Sparta Praha - Praga  Praha, kdy byla udělena za  přestupek proti duchu fair play  Jihoafričanovi Jacquesovi Heinrichovi  Dumasovi  podruhé žlutá  karta ve výsledku červená kartu  s důsledkem zastavení činnosti na jedno následné utkání. Článek upozornil na vzniklou  pravdivou situaci, že Jacques Heinrich Dumas jako klíčový a nejčastěji bodující hráč Pragy nebude moci hrát v dalším utkání, které jako na potvoru hraje Praga právě s Dragonem Brno.  V článku byla uvedena rovněž otázka ... hádejte odkud je rozhodčí, který po posouzení přestupku proti duchu fair play udělelil druhou žlutou kartou?


.  Autor otázky položené v článku  zná rozhodčího, který takto rozhodl jako slušného člověka, který byl  několikrát vyhodnocený  v anketě jako nejlepší rozhodčí roku. Rozhodčí, který tu druhou žlutou kartu vytáhl velmi dobře věděl, že takto označený hráč bude vyloučený a bude mu zastavena činnost na jedno utkání. Zda si zrovna  uvědomil, že ten borec nebude za Pragu hrát zrovna proti Brnu, je otázka jeho  svědomí. Vyloučení hráče Pragy  na konci utkání nebylo nijak pro tento  tým  v duelu se Spartou nevýhodné, neboť se utkání dál nehrálo a Praga nehrála oslabená. Ani pro Spartu nevznikla žádná výhoda. Nu a hádejte, pro který tým zastavení činnosti klíčového hráče Pragy vznikla výhoda? Samozřejmě je to spekupace, ale má logiku.   Posuzování    přestupku proti duchu fair play je tak jako tak velmi choulostivé.   


.  Nejsem rozhodčí, ale osobně bych přestupek  proti duchu fair play, který je hodně volným pojmem, řešil tak, že bych na konci provinilému borce, že "zesměšňoval" hráče, kterým se nepodařilo zabránit pětce,  za to   "zesměšněvání" nechal veřejně omluvit všem  hráčům Sparty a jejím příznivcům a  podáním  ruky hráčům soupeře by to ten borec zpečetil. Bylo by to výchovné, osobní a nevyvolávalo to spekulace, na které bylo upozorněno.

Na této události s přestupkem proti duchu fair play nic nemění ani výsledek utkání  Dragon Brno - Praga 11:36, ve kterém hráč  Dumas pro zastavenou činnost na jedno utkání nemohl hrát.   





Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde .




(Petr Skála pro Ceskeragby.cz, foto a koláž Petr  Skála)

(2024 /  43 / 11 /  02 / 05)