Protože mezi nimi je věkový odstup osmi let, sešli se tři bratři spolu jako spoluhráči v týmu mužů sice až v roce 1989, ale to už byl Miroslav Fuchs ragbyovou akademií dvakrát vyhodnocený jako Ragbista roku a za Pragovku držel rekordy jak v počtu položených pětek i proměněných kopů. Navíc v nominaci tehdy československých ragbistů už v sestavě národního týmu nestačilo napsat jen M.Fuchs, neboť tam spolu hráli Miroslav i Milan Fuchsovi.

"Mirek je talent od přírody a velmi mu prospělo, že za muže hrál velmi brzy už ve svých sedmnácti let. Nejdříve na sebe upozornil jako hráč béčka a brzo i jako útočník Pragy. Proto se také do reprezentace dostal poměrně v mladém věku, kde se uplatnil jako úspěšný kopáč a zakončovatel akcí. Navíc ragby věnuje většinu svého volného času i dnes, kdy kromě toho, že ještě sám hraje, je dlouholetým trenérem a v poslední době i členem výboru klubu a členem dozorčí rady České raugbyové unie," říká o svém bývalém spoluhráči z reprezentace i z Pragovky Bruno Kudrna, který je také mnohonásobným Ragbistou roku jako Miroslav Fuchs.

"Ragby bylo a je stále v našich podmínkách amatérským sportem, který provozují nadšenci, jenž jej mají rádi také pro jeho pravidla. Vždyť v jednom týmu spolu hrají velcí a mohutní borci v roji, ale uplatní se velmi dobře i menší hráči, bez nichž by to v útoku a na spojkách nešlo. To, že jsme stále amatéry, nám spíše pomáhá. Pamatuji si, že jsme největší úspěchy na Pragovce dosáhli v osmdesátých letech, kdy jsme měli rozkopané hříště a na tréninky a na zápasy jsme jezdili až do Kolodějí. V těchto podmínkách jsme 39 ligových utkání v řadě neprohráli, což se ještě nikomu jinému nepovedlo. V reprezentaci jsem také zažil cestu 8 000 kilometrů dlouhou a z ekonomických důvodů absolvovanou autobusem. To jsme cestovali po trase Praha - Lisabon - Rabat - Praha, abychom během cesty odehráli utkání evropského šampionátu s Portugalskem a s Marokem. Jinak trenér v extralize v Pragovce nikdy nebral žádnou finanční odměnu a stejně tak hráči nejsou placení. Ragbisty to vždy šlechtilo a proto se obávám z profesionalizace tohoto sportu i u nás, o které se často hovoří. Je neuvěřitelné, že jsme v minulosti poráželi v reprezentaci soupeře, jehož hráči byli profesionálové, kteří kromě toho, že hráli ragby, nic jiného nedělali," uvažuje Miroslav Fuchs, jemuž se na podzim 2009 splnilo další očekávání. Zahrál si v béčku Pragovky se svými oběma synky Jakubem a Filipem.

"Obávám se, že jsme s bráchou měli ragbyovou šišku už v dětské postýlce," žertuje při vzpomínání, kdy začal hrát ragby starší Jakub Fuchs, který je v ačku Pragovky stále více vidět a to nejenom proto, že měří 195 cm, ale protože v útoku pokládá často pětky. "Proti Slavii jsem jich dal v jednom  utkání dokonce tři, ale vážím si hlavně nominace na ME U19 a U20, kde se českému týmu dařilo a v domácím prostředí jsme vyhrávali nad zdatnými soupeři," doplňuje Jakub Fuchs.

"Jsem rád, že už mohu hrát za muže v béčku Pragovky a za ní kopat na branku, což se mi i daří. Tátu však v počtu proměněných kopů asi nepřekonám, neboť on za Pragovku kopal na branku skoro 25 let," uvažuje nejmladší Filip Fuchs.

"Kamarádi mne podezřívají, že jsem přihlášení béčka Pragovky do ragbyových soutěží učinil právě proto, abych si zahrál se synky v jednom týmu, ale to nebyl ten důvod. Z juniorů loni přešlo asi deset hráčů do chlapů a všichni by se v áčku neuplatnili a možná by někteří i přestali hrát. Takhle jsme jim dali možnost se uplatnit a navíc hrají společně i se zkušenými hráči, ale i se současnými juniory, kteří mají možnost se pořádně otrkat. Sám vím, jak je to důležité," soudí nejúspěšnější z rodiny bratrů a synů Fuchsů Miroslav.
Abychom nezapomněli ještě na další důležitou osobu, kterou je Štěpánka Fuchsová . V prvé řadě je manželkou Miroslava Fuchse a maminkou Jakuba a Filipa a v neposlední řadě i osobou, ktará se na hřišti Pragy ve Vysočanech stará při utkáních domácího celku o zázemí hráčů i příznivců tohoto sportu.



Filip Fuchs s míčem v ruce v pozadí Jakub Fuchs při utkání Praga B - Olomouc   (Foto: Petr Skála)


Kdyby zápasy ragbyové ligy komentoval rozhlasový reportér, klidně by mohl říci při svém popisování zápasu béčka Pragy i tyto věty. " Po vhazování do mlýna mladý talentovaný hráč Pragy hrající na spojce Filip Fuchs rozehrál míč na útokovku, kterou hraje jeho otec Miroslav. Ten se dere kupředu, ale soupeř jej zastavuje. Stačil však vpádu přihrát na křídlo Jakubovi Fuchsovi, který nezadržitelně míří do soupeřova brankoviště, kde pokládá pětku. Rodinná akce otce a jeho dvou synků skončila úspěchem a to jsme vám ještě neřekli, že tím hráčem ve mlýně, který získal míč pro barvy Pragy, byl na postu mlynáře hrající Milan Fuchs, starší bratr úspěšného hrajícího trenéra béčka Pragy Miroslava Fuchse."