To bylo tenkrát před sto lety, kdy se narodil legendární tuzemský Ragbista Jan Kudrna


V pátek 10. února 2023 by oslavil své sté narozeniny jeden z největších legendárních ragbistů  Pragovky a Československa  Ing. Jan Kudrna.

KUDRNA Jan (* 10.2.1923, + 26.6.2003)

Jana Kudrnu přivedl k šišatému míči jeho spolužák z vysoké školy Miloš Dobrý. Přivedl jej do party ragbistů TJ Praga, kde se tehdy tvořil nejlepší tuzemský ragbyový tým mužů. Jako hráč v roji Jan Kudrna s Pragovkou získal několik medailí z republikových šampionátů, ale brzo se začal věnovat práci kouče. Pod jeho trenérským vedením nejdříve několikrát Pragovka vybojovala mistrovský titul v lize mužů a když v roce 1974 společně s Karlem Hrníčkem ve svém mateřském klubu založili mládežnickou základnu, stala se jejich škola ragby vzorem pro všechny ostatní české i zahraniční kluby, neboť byla řízena podle podobných francouzských škol.

Je pozoruhodné, že v Pragovce oba ragbyoví nadšenci dosáhli s ragbyovými mrňaty skvělých výsledků, přestože v našich zeměpisných délkách a šířkách není ragby tak populární jako ve Francii. Dlouholetý klubový a svazový trenér, funkcionář a ragbyový diplomat Jan Kudrna měl i nadále stále o hru se šiškou zájem. Byl čestným předsedou ragbyového vysočanského klubu, kde sledoval sportovní růst v extraligovém celku svých vnuků Jana Kudrny, Roberta  a Petra Čížka a manažerské schopnosti svého syna Bruna Kudrny, který byl předsedou České ragbyové unie a předtím šestinásobným Ragbistou roku, trenérem a také mezinárodním komisařem Rugby Europe.  Ragbistům Jan Kudrna vypomáhal stále i ve svém vyskoém věku i jako tlumočník, neboť mezi čtyři jazyky, s kterými se domluvil, patřil i jazyk pravidelných účastníků MS  rumunština.



 
Ragby je filosofie, která učí pravidlům fair play a životu v kolektivu,“ říkával  legendární ragbista o hře se šišatým míčem, kterou naučil milovat stovky ragbistů nejenom v TJ Praga.


Na svého dobrého přítele zavzpomínal jiný legendární ragbista Eduard Krützner senior.

  Honza byl ročník 1923 a to znamenalo, že jako student za války byl nasazen na práci do továrny. Honza měl velký talent na řeči a v té práci se seznámil s Rumunama, kteří tam také dělali. Naučil se rychle rumunsky, což se mu později vyplatilo v jeho ragbyové kariéře, zejména úspěšného funkcionáře.

Kromě rumunštiny, mluvil plynně francouzsky, slušně anglicky i rusky. Ve sportu se věnoval judu a to se mu později vyplatilo v ragby, protože uměl dobře skládat. K ragby ho přivedl Miloš Dobrý, který se po válce vrátil z koncetračního tábora  a začal studovat stejně jako Honza vysokou školu chemickotechnologickou. Společně začali v klubu "Radostně vpřed", což byl předchůdce Pragovky. Honza po ukončení studia, kde také poznal dalšího ragbistu Mirka Vondráčka, oba našli zaměstnání v Hygienické stanici hlavního města Prahy. Mirek šéfoval oddělení ochrany ovzduší a Honza se stal prvním vedoucím nově zřízenému oddělení "Ochrany před ionizujícím zářením". Já měl to štěstí, že díky mému studiu radiologie jsem se stal jeho nejbližším spolupracovníkem. Spolu jsme se tomuto velmi zajímavému a nebezpečnému oboru věnovali 35 let.

Honza si ragby zamiloval a plně se mu věnoval, jako hráč, jako trenér i jako velmi úspěšný funkcionář, který díky svými znalostmi řečí, zastupoval naši Unii v tehdejší Fédératione International de Rugby Amateur (FIRA - dnes Rugby Europe). Navíc pro naše ragbisty zajišťoval mezinárodní styky s rumunským ragby, které v té době patřilo mezi ty nejlepší v Evropě. Bylo to dáno tím, že v Rumunsku byly kluby profesionální, my samozřejmě čistí amatéři.

Honza byl výborným trenérem a s Pragovkou získal řadu titulů. Já jsem se od něj mnoho naučil a když jsem skončil se závodní kariérou košíkáře v mistrovském mužstvu Orbisu, věnoval jsem veškerý můj volný čas ragby. Honza mne natolik ovlivnil, že jsem se ragby chtěl věnovat i po skončení hráčské kariéry a tak jsem vystudoval Fakultu tělesné výchovy Karlovy univerzity. To jsem využil při mém pobytu ve Francii, kde jsem absolvovat stáže pro trenéry I. divize. Po návratu z Francie jsem po Honzovi přebral trénování Pragovky a Honza, který pro ragby žil, otevřel společně s bývalým reprezentantem Karlem Hrníčkem první mládežnickou Akademii ragby. Jak byly naše osudy spojené, tak jsem také po Honzovi převzal zastupování naší Unie v Evropské federaci.

Kudrnovic rodina, pokračovala v rozmnožováním ragbyové rodiny, narozením Brunky v roce 1951, hráče, reprezentanta, šestinásobného hráče roku, trenéra i prezidenta ČSRU se ragby věnovali nebo ještě věnují i jeho vnuci Jan, Robert a Petr. 

Honza rozhodně patří k největším osobnostem našeho klubu, který svými vědomostmi, elánem, známostmi po celém světě a smyslem pro fair-play se zasloužil o to, že Pragovka je nejúspěšnější klub v historii Českého ragby."








Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde . 




(Petr Skála a Edaurd Krützner senior pro Ceskeragby.cz, foto: rodinný archív Kudrnů)

(2023 / 15 /  5 /  0  )