Panthers zakulatili sbírku mistrovských titulů na 10, když porazili svého největšího tuzemského rivala z posledních let, tým Lions o deset bodů. 

Aktualizováno 2. 7. 2008 v 7.00 hodin

PRAHA (27.6.2008) Prague Panthers - Prague Lions 24-14
České ragby. cz uvádí   podrobnosti v reportáži z celé akce, kterou postupně píše Petr Skála. Finále  se konalo jen pár kroků od stánku ragbistů Slavie Praha.




      
Sada medailí a pohár jsou připraveny pro předání Pantherům ...

Je poslední červnový pátek krátce po 18 hodině a před vchodem do sportovního areálu v Edenu se čeká na hlavní postavu  finálového  utkání mistrovství Česka v americkém fotbale, kterou je  americký velvyslanec v Praze. Přijíždí neoficiálně v autě bez vlaječky, v šortkách, aby za chvíli mohl slavnostně vykopnout míč ze středu trávníku v Edenu. Odkopu předcházely scény, které jsou v USA obvyklé i  při finálových zápasech středoškolských her. Hráči proběhli na hřiště mezi dotnajícími a jiskřícími pásy a mezi děvčaty - roztleskáčkami obou celku. Jen v jednom se asi slavnostní začátek od amerických lišil. Hrála se česká hymna, při které si však většina borců přiložila pěst na místo na hrudi, přesně tam, kde jim tluče srdce. Máme štěstí, že moderátor, který fungoval na hřišti a když do jeho projevu nebudeme počítat citoslovce údivu a nabuzování, tak vlastně nic neřekl, odkládá mikrofon a komentování dění kolem nás se ujímají dva borci, kteří jsou znatelně lepší než šílenec na trávníku, jež se stačil během večera ještě jednou převléci podobně  jako stárnoucí zpěvačka populární hudby při svých vystoupeních. Chlapci s mikrofóny v ruce však předpokládali, že v hledišti všichni divácí vědí, co to jsou  touchdown, fumble, pas nebo muff. Je to škoda, že občas z reproduktorů nezaznělo pár vysvětlujících slov pro neználky pravidel amerického fotbalu, kterých z  diváků, kteří obsadili ze čtyř tribun na stadiónu jen z části tu východní, bylo určitě dost.

Když zazněla v reproduktorech věta:  "Dostáváme zprávu, že v hledišti je 2011 diváků," máme společně s redaktorem Pražského deníku chuť si tu údajnou dvoutisícovku přepočítat. Hra má spád a během čtyř částí hry, která každá trvá 15 minut, vidíme společně s diváky na stadiónu celkem pět touchdownů. Líbí se mi, že hlavní rozhodčí  po přerušení hry své rozhodnutí komentuje a z anglickočeského rozřešení se hlediště dozvídá i to, že dva borci v černém dresu byli vyloučeni až do konce utkání. Asi nesdělím žádnou  novinku, když potvrdím, že  v americkém fotbale můžete zastavit i borce, který nemá míč, ale zato má sto chutí  složit vašeho  spoluhráče, který se zrovna řítí s míčem v ruce do  soupeřovy zóny. Nenapíši nic nového ani, když připomenu, že po  touchdownu, který znamená pro úspěšný tým přiděl šesti bodů, se kope ještě následný kop, který je jen za pouhý jeden bod. Těm, co neseděl   pohled  na hru, při které borci před s míčem v ruce  procházejím hráčem padají  jako kuželky, neboť je sestřelují hráči útočího týmu, si užívali  při výkonech roztleskávaček. Děvčata jednak byla v bikinách a protože občas vytvořila ze svých těl pyramidu, kterou pamětníci pamatují z dob spartakiádních vystoupení vojáků, nebyla  ani zvlášť mohutná.

Hráči v černém zvítězili a přes padesát hráčů vítězného týmu se vzájemně objímá.  Prague Panthers se stali mistry Česka. Kolem celku vítězů se natáčí, fotografuje a mistrům se navěšují medaile. Odcházíme na tiskovou konferenci, kde sedí jeden Američan a zpravodajové webových stránek. Dotazy byly  většinou jen k plnění trénerových plánů. České ragby. cz nezajímá,    zda-li byly plány dodrženy, otázka je jako odjinud. "Mohli jste před utkáním zde trénovat a jak se vám líbilo prostředí stadiónu ?"  Dozvídáme se, že atmosféra byla skvělá a že  oba týmy  na trávník vyběhly až při finále. "Jediní, kdo si trávník otestovali bylo pár amerických fotbalistů, kteří lajnovali hřiště,"