Začátky ragby v roce 1927

Začátky ragby v roce 1927
Historie českého ragby se oficiálně začala psát v roce 1926, kdy se sehrála první utkání v tomto sportu na našem území.

Byl to nový sport, který si hledal své příznivce a diváky. Pravidla ragby, která přeložil a i sám ilustroval Ondřej Sekora, v roce 1926 uveřejnil časopis Sport. Z historického hlediska začátků ragby u nás je zajímavý článek, který vyšel 6. května 1927 v novinách Národní politika pod názvem „ČÍM SE LIŠÍ RUGBY OD FOTBALLU“. Bylo to den před propagačním utkáním mezi Slavia Bratislava–Moravská Slavia Brno, které se hrálo 7. 5. v Praze na Letné a dalo podnět k založení rugbyového klubu SK Slavia Praha. Článek je zajímavý a tak přinášíme celý jeho text.

ČÍM SE LIŠÍ RUGBY OD FOTBALLU
Naše obecenstvo má všeobecný názor, že rugby se podobá velice kopané a že se od ní liší jen tím, že se může hrát také rukama a že je tvrdší. Rugby není tvrdší než kopaná, naopak, liší se od kopané mnohem více, než se usuzuje.

Na obou stranách hraje 30 hráčů, mužstvo nemá brankářů a branky bývají až 15 m vysoké, protože se nestřílí dolů, nýbrž do výšky nad břevno, které je 3 m nad zemí. Kopaná v rugby je pomocným prostředkem a užívá se jí v některých příležitostech.

Hlavním charakterem hry je postup mužstva v mase. V rugby se vůbec nesmí míč hodit dopředu, ba ani dopředu od ruky odrazit. Hráč útočící může podat míč jen vedle sebe nebo dozadu těm, kteří ho sledují ve velké blízkosti. Nesmí se vměšovat do hry, kdo stojí před spoluhráčem, jenž má míč. Je mimo hru a musí zůstat na svém místě tak dlouho, dokud se nedostane postupem kolegy za něj, nebo dokud se míče nezmocní soupeř. Proto je v rugby vždy vidět ženoucího hráče a jeho kolegy jej sledující v hluku (ve skutečnosti v přípravné formaci).

Soupeř klade odpor v celé mase. V každém mužstvu je osm tak zv. rojníků, kteří stále sledují míč. Teprve za nimi jsou útočníci, připravení příležitostně vyrazit systematickým náporem v útočné šipce tak, aby hra skončila u křídla, jež musí proletět krajem hřiště a položit míč do brankoviště, velkého území, které je za brankou a kde se odehrávají nejnapínavější fáze hry.

Míč vejčitého tvaru se většinou nosí, protože kopání s ním je velmi těžké. Lze s ním dosáhnout nejvyšší rychlosti. Soupeř má právo ženoucího hráče zastavit skokem na něho (asi tak, jako se skáče po hlavě do vody). Uchopí jej rukama za nohy (obyčejně nad kolena) a tak ho povalí na zem. Zde jsme u té surovosti. Věc vypadá na první pohled pro zaujatého diváka velmi hrubě a ostatní si myslí, že při takové příležitosti dochází k větším tvrdostem než při kopané. Rugby není měkkou hrou. Ale hráči při ní nejsou zraňováni kopáním a nebezpečnými pády. Pád není v rugby nebezpečným. Chce-li hráč soupeře srazit, musí ho dobře chytit, zastavit jej v rychlosti. Pád se změní jen v rychlé položení na zem.

Score se dobývá na body. Přenesení míče do brankoviště – přihází se nejčastěji – se boduje 3, střelení obyčejné branky 2 a droppgoal, vzácný kabinetní kousek, 4 body.


Mlýn – nejpodivnější věc v rugby.
V angličtině, franštině i němčině nazývají mlýn Scrammelée, Gedränge (česky tlačenice). My jsme tento podivný útvar nazvali mlýnem. Mlýn je nejčastějším zahájením hry po pískání chyby. Z každé strany nastoupí rychle celé mužstvo rojníků – z každé strany 8, z nichž má každý předně určenou roli. Nejprve se postaví mlynáři, po jejich bocích rojníci a tyto dvě trojice protivných mužstev se sehnou a opřou se do sebe, držíce se pevně navzájem (nikoliv však soupeřů). Za nimi nastoupí druhá mlýnová řada. Ti se také sehnou a tlačí do první řady a na konci jsou třetí řady, jež mlýn na obou stranách uzavírají a tlačí také. Pohled shora by vypadal takto:

Mužstvo A.   
              V       V   V   V   
                          V    V
                       V   V    V        
            O      O    O    O
                         O    O
                     O    O     O        Mužstvo B.

Mužstvo A. označené velkými písmeny V. tlačí dolů a mužstvo B. označené velkým O. tlačí nahoru. Jak se hraje. V nakresleném případě se provinilo mužstvo A. Proto přistupuje mlýnová spojka mužstva B (hráč naznačen napravo od středu mlýnu) a hází mezi obě mužstva míč. Nyní se přední řady o tento míč potýkají jen nohama a pomocí zadních řad jej posunují dozadu, aby ho podali mlýnové spojce, která čeká za mlýnem (jak naznačeno u mužstva A). Obě mužstva tlačí největší silou do sebe, aby si navzájem ztěžovala, případně ulehčovala práci.

Úkol mlýnu poznají diváci po tom, co po něm následuje. Za každou stranou mlýnu stojí připraveny útočné řady. Kdo míč z mlýnu vyhraje, podává útokové spojce, jež prudce vyrazí, táhnouc za sebou útočnou řadu, aby co nejrychleji využitkovala doby, kdy je 16 hráčů zaměstnáno v mlýnu. Z takového útoku se nejspíše dobývají úspěchy. Mužstvo, které dovede mlýn dobře zahrát, je ve velké výhodě.

Sestavení mužstva a pokuty.
V rugby zachovává místo jen útočná řada a zadák. Pro ostatních 10 hráčů je volné celé hřiště.
Zadák je posledním hráčem, který stojí vždy vzadu a znamená jakousi poslední instanci. Musí to býti hráč velmi silný, který dovede bezpečně složit na zem každého soupeře, a rychlý, aby dovedl každého dohonit. Musí umět dobře chytat vysoké míče a musí je umět kopat dalekými ranami do autu, aby rychle přenesl místo hry. Před ním stojí čtyřčlenná řada útočníků. Ti musí být nejzručnějšími hráči týmu, rychlí, průrazní, musí ovládat perfektně házení a chytání míče, uhýbání soupeři a v případě, kdy se zadní řada mění v obranu, musí výborně skládat. Jejich úkolem je v příhodné chvíli v taktické formaci prorazit bitevní pole a atakovat soupeřovu branku.

Osm rojníků se vybírá z nejvytrvalejších hráčů, protože mají po celý zápas nejvíce práce. Sledují stále míč co nejrychleji a co nejhouževnatěji, aby soupeř nemohl získat ani kousek místa. Mají nejčastěji příležitost k driblingu nohou, a proto jej musí také dobře ovládat. Jejich hlavním úkolem vedle běžné práce je stavět mlýny a chytat vyhazování autů. Dva hráči celé mužstvo spojují: mlýnová a útoková spojka. Mlýnová má na starosti celý roj a jeho stálé spojení s útokovou spojkou, ta zase se stará o útočnou řadu a zahajuje útok, jemuž dává nejvýhodnější směr. Oba hráči, zvláště útokový, musí býti velmi inteligentní a musí míti rozhled.
Nejobvyklejší pokutou je mlýn. Po faulech a offsidech se diktuje trestný kop, který se kope tak, jako u nás kope z ruky brankář – do výšky. Mužstvo, jež má právo kopu, se musí celé postavit za míč. Auty se vhazují kolmo do hřiště, takže rojníci, jejichž úkolem je chytat míč, se staví do kolmé čáry k autové lajně. Z volného kopu lze také střílet na branku. Je-li tento diktován za trest, nesmí po písknutí mužstvo vyběhnout proti míči.


Jak se dobývají body.
Hráč, který chce dobýti v rugbyové hře úspěchu, musí přenésti míč pře brankovou čáru a položiti jej do brankoviště (které je v rugby za brankou) a dotknouti se jím země. Tím dobývá tří bodů a zároveň právo na provedení kopu na branku. Tento je velmi zajímavý. Může být proveden z kteréhokoliv místa ve hřišti na čáře, která prochází místem, na němž byla provedena trojka, a která je rovnoběžná s autovou čárou. Tedy byla-li trojka provedena tři metry od levé autové čáry, může se na branku střílet z kteréhokoliv místa hřiště, ale jen tři metry od levé pomezní čáry. Kop se strany na branku má málo nadějí na zdar. Proto je tedy výhodou, když se trojka provede co nejblíže branky. Potom se může do branky střílet zpředu a také zblízka. Kop na branku není lehký. Soupeř se sice musí před kopem celý stáhnout za brankovou čáru, ale má právo vyběhnouti, jakmile se míč před kopem dotkne země.  Proto kop na branku musí provádět dva velmi dobře sehraní hráči. Jeden, který kope a druhý, který míč drží až do poslední možné chvíle před kopem ve vzduchu. Hráč, který má kopat, si vyryje patou do země dolíček a do toho si postaví vejčitý míč na špičku do polohy, z jaké by jej chtěl kopat. Hráč, který má míč držet, si polohu zapamatuje, lehne si k dolíku na zem a nataženýma rukama drží míč nad dolíkem v připravené posici. Až soudce pískne a rozběhnutý kopající hráč se přiblíží, položí rychle ležící hráč míč na špičku do dolíku, stáhne ruce zpět a jeho druh kopne. Když ležící hráč položil míč špatně, letí míč nezbadatelným směrem. Podaří-li se kop, jsou dobyty 2 body.

Branku možno střeliti z volného kopu. Hráč položí míč na zem a střílí na branku. Trefí-li, dobývá prostých 2 bodů. Co je droppgoal? Hráč, který velkou náhodou v tlačenici před brankou získal místo a čas, pustí míč na zem a při dopadu kope halvwoleyem na branku. To se málo kdy stává, protože před brankou jdou ihned po každém hráči, jenž dostane míč do rukou. Droppgoalem se dobývá 4 bodů“.


(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)




Neznámá historie ragby 2

Neznámá historie ragby 2

9.7.2017 10:00:00

„Kopaná s přenášením“ , aneb „Football, Rugby Football“ pod tímto titulem byla vydaná roku 1893 pravidla ragby v knize Tělocvičné hry - Hry s nářadím. Knihu napsal Josef Klenka (1853 - 1932), který...

Neznámá historie ragby

Neznámá historie ragby

7.6.2017 12:26:50

Rokem založení českého ragby je uváděn rok 1926 a zároveň je uváděno, že od tohoto roku se začíná psát ragbyová historie. Historie ragby na našem území je však podstatně starší. Dokladem toho jsou ...